Občasníček
Červenec Červen Květen Duben Březen Únor - (20-21/2) (13-13/2) (Leden)
Září
23. 9. - 2. 10. 2010
Od toho pátku měli páníčkové týden dovolené. Vyjeli jsme tedy směr sever, do Wroclawi. Tam má panička kamarádku, která je čerstvě maminkou, tak jsme spojili příjemné s užitečným. Ubytování jsme měli v prima hostelu v centru města, kousek od Rynku a také parku, kam jsme se chodily venčit, krom ještě dalších míst. V pátek jsme tedy absolvovali docela náročnou cestu (díky standardním pátečním zácpám) a následně procházku po městě.
V sobotu jsme ráno vstali, posnídali a vydali se na západní stranu města, do klidnější čtvrti, kde bydlela zmíněná kamarádka. U jejich domu je obrovský park, kde jsme si pohrály a polítaly s frisbeečkem. Potom jsme šli do nedalekého parku na procházku s kočárem :-). Byly jsme stále obdivovány, jak jsme vychované a poslušné, že jsme celou cestu chodily bez vodítka a víceméně u nohy, pokud jsme neměly volno. Rodiče miminka si dělali srandu z paničky, že prý jí svěří miminko na výchovu 
. Hihi, to by měli hooodně drahý 
. Po procházce jsme šli k nim do domu, kde jsme byly zavřené na balkon...to se nám dost nelíbilo, ale co. Tu chvilku jsme to nějak vydržely, stejně jsme byly unavené.
Takto jsme čekaly až nás páníčkové "vysvobodí" z balkonu :-)
Po návštěvě jsme opět šli do centra pěšky, což bylo cca 5 km, takže nakonec unavení jsme byli všichni 
.
V neděli ráno jsme už vše sbalili a jeli jsme na výstaviště, které bylo na olympijském stadionu na východu města. Výstava byla krásná, spoustu místa na venčení a hraní. Úspěch jsme zde měly veliký, já Deminka jsem splnila podmínky k udělení titulu Interšampion, takže panička je náležitě pyšná. Den to byl velmi dlouhý, jelikož jsme čekali na závěrečné soutěže, které začaly odpoledne až po čtvrté hodině a byly dost prodloužené výběrem nej štěněte, dorostu a mladých....potom šly na řadu FCI skupiny, tak to bylo táhlé a znepříjemněné tím, že začalo pršet a ochladilo se :-(.
Domů jsme přijeli velmi pozdě v noci, načež páníčkové vyměnili zavazadla a ráno (teda skoro v poledne) jsme zase frčeli pryč, tentokrát směr jih. A to do Rakouska, městečka Pölfing-Brunn, kousek od hranic se Slovinskem. Bývalé hornické městečko. 
Tam jsme dva dny hodně chodili, po okolí a vinicích. V úterý jsme probádali okolí městečka, jelikož se nám nepodařilo najít jednu cestu a ještě k tomu nám bránil jeden velmi hlídací pes od domu, okolo kterého zřejmě vedla daná cesta, tak jsme pak šli kousek lesem, což bylo nakonec velmi fajn. O tom psovi Vám musíme povědět teda...to bylo totiž moc zajímavé...šli jsme s páníčkama a na kopci byl u domu hlídací pes. Veliký, panička by se ho bála, být tam sama...tak nás zaháněl velmi hlasitým štěkotem, vypadal opravdu děsivě. Načež, my jsme šly u nohy paničky a ona psa odháněla slovy "běž domů". Jenže povel "běž" je náš velmi oblíbený povel, že si můžeme jít, tak jsme na něj vyběhly a zahnaly jsme ho pěkně až domů . Statný hafan měl ocas až na břiše, jak se nás bál a mastil to až domů 
. Pak se sice znovu pokoušel nás zahnat, ale my jsme se nedali a prostě jsme šli. I když nakonec jsme to otočili, když jsme nenašli cestu, která byla na mapě. Ve středu jsme jeli autem do nedalekého městečka Deutschlandsberg, kde byl stejnojmenný hrad. Bylo to tam moc krásné, všude okolo vinice obalené trsy hroznů.
Sluníčko svítilo a bylo krásné teplo. Po výšlapu na hrad a svačinu na lavičce kousek pod ním, jsme jeli panoramatickou cestou po místních kopcích. Výhledy to byly opravdu nádherné, ačkoliv z těch zákrut nám nebylo vždy nejlépe. Na jednom vrcholu jsme zastavili a šli se proběhnout po sjezdovce a pořádně si zablafat. 
Čtvrtek jsme strávili ve Slovinsku v Celje na výstavě, po které jsme se jeli kochat místními horami. Dojeli jsme do města Solčava a odtamtud jsme se vydali do kopců na panoramatickou projížďku. Cesta byla klikatá a do určité vzdálenosti asfaltová. Od naší zastávky se asfalt změnil ve štěrk, tak to byla velmi zajímavá jízda plná adrenalinu, zda nepotkáme v nějaké úzké zatáčce auto v protisměru. Večer si páníčkové zašli na večeři na pizzu a vzali nás s sebou. V restauraci bylo několik lidí a vesměs všichni se nad námi rozplývali, speciálně nad Babu, když chytla mazlivou a lehala si před páníčkem na záda, aby ji drbal :-)))))).
V pátek jsme opět přejížděli, tentokrát už do Čech, na klubovou výstavu. Počasí bylo ošklivé, tak se jen páníčkové kochali jízdou přes kopce a my jsme si občas vyběhly do lesíka vykonat potřebu a pohrát si s klacky.
Všechny fotky si můžete prohlédnout na našem fotoalbu na rajčeti
31. 7.
Dnes jsme byly s páníčkama na cvičáku na brigádě. Hrály jsme si s pejskama a přitom páníčkové sekali trávu a pomáhali s opravami agility překážek. Po skončení nás páníčkové nechali zaplavat si několikrát v Labi, což bylo moc fajn a osvěžující.
24. - 25. 7.
V pátek jsme byly na tréninku flyballu. V sobotu ráníčko jsme vyrazily s páníčky do Prahy do DIvoké Šárky na procházku s mladičkou Yassinkou a její paničkou Alenkou. Potom jsme jeli na výletík na hrad Točník a pak na návštěvu paničky kamarádky. Tam páníčkové oslavili paničky narozeniny. V neděli jsme po snídani jeli do Prokopského údolí na procházku, kde se páníčkové sešli s paničky sestrou a jejím partnerem, pak jsme šli také na procházku s nimi. Byl to příjemně strávený víkend s prima lidmi :-)
17. července jsme šli na výletík okolo Šembery. Počasí vyšlo náramně, cestou jsme se proběhaly skoro vyprahlým potokem a páníčkové se oháněli jak je obtěžovali hmyzáci. Nachodili jsme cca 7-8 km. Odpoledne jsme už jen odpočívaly a hrály si s vodou. Babu je strašně šikovná a umí vytahovat chladící se melouny z kýble, brzy dodáme důkaz :-).
(3. - 6. 7.) Prodloužený víkend byl skvělý, páníčkové byli dlouho doma a připravili skvělý program. V sobotu ráno přijela na návštěvu Míša. Sice bez Brigušky, ale stejně jsme za ni byly rády. V neděli po snídani jsme vyrazili na zahrádku paničky sestry, kde jsme zůstali přes noc a stanovali. Já jsem už s páníčkama stanovala před dvěma lety, ale pro Babu to byla novinka. Hlídala pěkně, až si myslím, že se panička moc nevyspala :-D
Jinak jsme se byli projít přes kopec a prolítnout se v potoce, což bylo opravdu skvělé. Večer páníčkové grilovali a na návštěvu přišli sousedi. V pondělí jsme pak měli v plánu velkou procházku do Koněpruských jeskyní, kam jel kluk se sestrou paničky a strejdou. My jsme šly s páníčkama podobnou cestou jako den předtím také tam. Fotečky si můžete prohlédnout zde, jsou tam teda i fotečky z naší zahrádky, takové pózovací...panička nás ráda fotí :-P Ale protože tam pejskové nesmí, tak jsme po doražení do cíle chvíli čekali, než prohlídka skončila. Potom jsme jeli autem všichni do Karlštejna, kde se liďátka najedla a zase jsme jeli zpět na zahrádku se sbalit. Počasí se dost pokazilo, ale nám to nijak nevadilo. Bylo docela dost hic. V úterý už bylo opravdu ošklivě, tak jsme se jen odpoledne svezli s páníčkama autem do Prahy, něco sháněli, tak jsme byli stále v autě, občas se prolítly ven. Pak jsme odvezli kluka domů a jeli všichni odpočívat. Páníčkové šli na tři dny do práce, ale od pátku už jsou zase s námi.
O víkendu jsme si zase užívaly vody. V sobotu vzala panička Babu na návštěvu ke kamarádce a v neděli odpoledne jsme se šli vykoupat do pískovny.
Panička ještě týden chodí do práce, tak jsme doma s klukama a hrajeme si s vodou. Je zase strašný vedro.
Červen jsme začli závodem a zakončili ho parádní akcí, kde se sešlo strašně hodně psů našeho plemene...2. APZ CUP 2010 v Herolticích u Tišnova.
My jsme přijeli v pátek odpoledne, kdy se sjelo i několik dalších lidí a psů. Večer jsme si víceméně hrály a seznamovaly jsme se s dalšími psy a fenami. Spali jsme v chatce mezi Balúem s Markétkou a Artíkem se Zuzkou.
V sobotu ráno začal program, který byl ve znamení výcviku poslušnosti, agilit a přípravy na vystavování. Trénink agi vedla Markétka s paničkou. Zde se pejskové seznámili se základními překážkami jako jsou skočky, tunel, áčko a kladina. Zkušenější si mohli potrénovat slalom. Odpoledne jsem si poranila packu ve vodě, tak mi panička nařídila klid a odpoledních soutěží se účastnila jen s Babu. Sklidily krásný úspěch ve volné disciplíně, ale ani v prvních třech disciplínách si nevedly špatně. Těmi byly aport na čas, hledání psa na čas, kdy páníčkové měli zavázané oči a byli zamotání kousek od pejska, ke kterému měli najít cestu co nejrychleji. Bylo to velmi zábavné, jelikož ne všichni pesani měli pochopení pro zmatené poletování svého páníčka a volání na něj jménem, nebo dokonce požadovali štěkot a podobně. Třetí disciplína byla běh přes překážky na čas. Závody byly rozděleny dle věku psů na štěňata do 15 měsíců a dospěláků. V dospělých vyhrála Bonny od Verči, se kterou ale závodil David, druhý byl Jack s Kájou a třetí Balúnek s Markétkou. V kategorii mladých vyhrála Werunka s Katkou, druhá byla Rézinka (Flores ŠB) a třetí Ax od Hadovky. Všem tímto gratulujeme ještě jednou.
V neděli jsme ráno zkoušeli kousat na Toma, který dělá figuranta a zná práci s aplíkem, všem hafanům to šlo moc dobře, některým velmi dobře. Mě teda nějaké kousání opravdu nebere, ale Babu se nechala přemluvit a několikrát se jí podařilo peška zakousnout, pro začátek je panička moc spokojená. Po tomto výcviku jsme se sbalili a jeli domů.
Dnes ráno jsem s paničkou jela ráno pryč. Jely jsme asi hodinu a potom šly kousek lesem, až jsme došly na takovou pastvinu, kde se scházeli další a další pesani. Chvíli jsme si hráli s různými pesany a za chvíli jedna borderka přivedla do dřevěné ohrady 4 ovečky, teda 3 berany a jednu ovečku. To se mi začalo moc líbit! Už mi bylo jasné, co se bude dít. Na řadu jsme šly jako třetí a moc mě to bavilo. Ovečky jsem trochu popohnala a pan rozhodčí uznal, že mám v sobě vlohy na pasení oveček. Panička je moc šťastná, že mi konečně nechala zapsat do rodokmenu první úspěch 
.
a odběhala jsem vše, jak si panička přála a cvičitelka nám připravila. Nebyly to složité parkury, ale pomalu se nám zvýšily laťky až o cca 20 centimetrů výš než jsme měli ve školce. Sice mě to podle paničky zpomalilo, ale jí to jen prospělo. Nicméně, na té krásné rovince: skočka-tunel-skočka-skočka-tunel si panička klidně mohla stoupnout na začátek a volat na mě: hop-tunel-hop-hop-tunel a já bych si to odběhala sama 
. Ale tak si to kousek zaběhala se mnou a házela mi balonek za odměnu z pěkně velké dálky. Prý neumí tak daleko házet, tak si kousek popoběhla . Potom se nám trať malinko zkomplikovala, že jsme měli po původní rovince čtyř skoček za druhou skočkou zalomit doprava anebo doleva. To jsme také zvládly na jedničku. Doleva byla trať lehce těžší, protože za tunelem byla skočka navíc. No, ale stejně to byla moc prima hodina, obě jsme si to náramně užily.7. 5. - 9. 5.
V pátek si páníčkové vzali dovolenou a po obědě jsme vyrazili pro kluka ke škole a potom jeli směr Zlín. Tam jsme navštívili klukovy prarodiče a jejich jezevčíka Fildu. V sobotu ráno páníčkové a my jsme vyrazili do Rožnova na klubovku salašníků, abychom fandili soutěžícím. Celý den jsme tak pobyli se známými a také jsme se potkali s mými chovateli, které si stále pamatuji (i když páníček stále pochybuje, že bych prý snad mohla zapomenout...).
Škoda, že páníčkové zapomněli "doma" taštičku s foťákem, tak fotky nemáme naše, ale fotila Míša od Brigy, Jirka od Beryce a určitě ještě někdo další.
30. 4.
Na čarodějnický večer jsme jeli na cvičák, kde jsme si pěkně polítaly s psiskama, páníčkové si dělali dobroty nad ohněm, který kluk udržoval. Byl to moc prima večer, pár foteček zde:
17. - 18. 4.
Tento víkend jsme měly velmi aktivní. V sobotu ráno jsme měly tréninky agility. Ráno začala Babu a pěkně ji a paničku trenérka potrápila. Panička má problém s Babunčinou rychlostí a tak jí nějak nestíhá. To se mnou je krásně sladěná...já mám totiž tempo trochu relaxované a neběžím extra rychle. Strašně nás trénink bavil, panička byla spokojená s parkurem a stylem cvičení...prostě se to musí povést a opravovat dokud se nepodaří parkur zaběhnout bez chyby. Po skončení mého tréninku nás panička vzala k řece trochu si zaplavat a potom se proběhnout po louce. Později jsme se vrátily na cvičák, podívat se na trénink flyballu, ale už jsme byly dost unavené a tak nás balonek tak nějak nezajímal ...přes překážky jsme si zaběhly, ale tím jsme skončily. V neděli jsme ráno začaly společnou poslušností. Babu se učila dlouhodobé odložení a já znovu zkoušela povel "volno" a zase nic 
. Budeme ho muset s paničkou víc trénovat. Ale jinak jsme pracovaly obě hezky. Později jsme se přesunuli na louku na stopy. Ty nás děsně baví!! Babu natolik, že se opět pokoušela překousnout vodítko. Ale panička ji naštěstí viděla a na dálku jí to zakázala. Opět jsme si trochu zaplavaly v Labi. Pak jsme se vrátily na cvičák, abychom zkusily obrany. Jenže jsme opět byly unavené a figuranta jsme obě viděly poprvé, tak se nám nechtělo s ním moc pracovat. Babu se vůbec nelíbil a tak ho jen vyštěkala. Mně přišlo divný, že bych jako měla tahat nějaké jeho spocené tričko ...
Ale jinak jsme si víkend užily parádně, přesně jak panička slíbila minulý víkend 
.
9. - 11. 4.
V pátek si páníčkové vzali v práci volno a jeli jsme k tetě na sever. Odpoledne jsme courali po městě a hrály si v parku. V sobotu brzy ráno jsme jeli do Drážďan na výstavu, o tom se píše v příslušných sekcích ;-). Po výstavě jsme si prošli staré město a udělali pár foteček:
V neděli jsme hned po snídani...a po toulavce a objektivu ...vyrazili směrem domů. Po cestě jsme se stavili ve vesničce Vranov pod Ralskem a vydali se na zříceninu Ralsko. Byla to pěkná fuška, jelikož jsme byli všichni dost utahaní ze soboty...ale dokázali jsme to :-). Počasí nám na tu chvíli přálo a výhled byl unikátní 
. Pár foteček zde, brzy dodáme i odkaz na všechny fotky :-).
Duben - píše Babu
Uvidíme, jak nám to půjde, prý budeme běhat u kola obě i s Deminkou. Deminka totiž běhá u kola i bez vodítka, což mě si panička netroufne...i když já bych se jí asi držela, bála bych se, že mi ujede...ale to ještě nevím .
20. - 21. 3.
Tento víkend jsme si konečně zase začali užívat...pořádně! V sobotu ráno jsme jely s páníčkama na cvičák, kde jsme si hezky zacvičily. Poprvé jsme zkoušely aport s činkou. Já si ho chtěla pohlodat, ale panička mi to zakázala :-( . Babu činku poprvé nesla krásně v tlamičce, ale potřetí ji už nebavil. Ona má raději balonek ;-).
Po cvičáku jsme jeli kousek dál, za Rastym. To je Babunčin půlbráška Alvis DaKaM. Bylo to moc fajn. Vlezly jsme mu na zahradu a udělaly mu tam takový malý teror :-D. Pak jsme šli procházkou na přehradu a cestou jsme si házeli balonky a klacíky. Na přehradě byl ještě led, tak jsme si zabruslili a u břehu už byla voda roztátá, tak jsme se v ní trošku porochnily...Babu vypadala jako čunítko...posuďte sami na fotkách :-D.
V neděli jsme odpoledne jely s paničkou na agility trénink, což bylo taky moc fajn.
Únor 2010
V sobotu jsme hned po snídani páníčků vyjeli do Poděbrad na procházku podél Labe. Sněhu bylo ještě všude dost, ale místy už mizí. Nicméně, chůze a běh po stezce jsou stále dost náročné. Odpoledne po návratu si s námi panička ještě házela frisbee na zahradě.
V neděli jsme ráno měli sraz s Brigou a její novou kamarádkou Majlou. Všechny 4 zrovna háráme, tak seznamování bylo takové trochu zajímavé, ale nemáme se sebou žádné potíže. Šli jsme k Lechově kameni v Kouřimi a po žluté značce zase dokola až na náměstí. Cestou jsme si hrály s páníčkama, oni nám házeli sníh a klacíky a bylo to moc fajn.
Fotky z výletu jsou zde a od Míši zde.
Několik fotek na ochutnávku:
I dnes odpoledne jsme si házeli frisbee, tentokrát na ulici před domem a panička nás u toho fotila...teda, snažila se zachytit okamžiky, kdy disk chytíme .
Konečně jsme si užily víkend, téměř jak jsme byly zvyklé...v sobotu nás panička vzala na procházku na pískovnu (samo, že lepší je to v létě, když si můžeme zaplavat), ale pěkně jsme se proběhly a potahaly se o klacek. V neděli jsme jely s páníčkama do Kouřimi. Tam je procházka moc příjemná, kus cestičkou, kus po asfaltu, kus lesem...házení klacíku a lítání sněhem...
Zima je úžasné roční období, především, když napadne sníh. Jednou jsme se odhodlaly vyjet na cvičák. Sice v tom sněhu byla sranda, ale bylo to poslední cvičení na delší dobu. Agilitit se rozhodně nedá, ono se vlastně nedá ani na cvičák dojít, ale mrzí nás to moc :-(.
Tak jsme si začly užívat zimu jinak. Páníčkové nás zapřáhly do bobů a saní, což byla velká švanda. Nicméně to nese s sebou jisté nepříjemnosti. Babu dostala zánět spojivek a já jsem si rozřízla packu při bobování na kopci. Léčení se prodloužilo díky mé snaze si tlapku ošetřit sama (ačkoliv mi ji páníčkové nechali krásně zašít na klinice). Takže naše aktivity se víceméně odkládají na nějaké příznivější období. Doufáme ale, že to bude již brzy.
Takže nový rok nezačal zrovna dobře, ale snad se to brzy obrátí k lepšímu ;-)
Nechte si vytisknout fotku Vašeho psa/kočky nebo jiného mazlíka na tričko, mikinu nebo hrneček...